Celý svůj život jezdil osmatřicetiletý Karel Vocásek po poutích, stejně jako jeho otec, děda, praděda i prapraděda. Mezi kolotoči si našel manželku a také jeho dvě děti míří za stejnou činností. „Máme tenhle život prostě rádi. Všechen ten ruch, atmosféru i lidi, co se kolem poutí točí,“ shoduje se rodina.