Chemie při boji s plevelem může zamořovat půdu i podzemní vody
I když jsou v řadě evropských zemí, jako je Německo, Francie nebo Švýcarsko, herbicidy s obsahem glyfosátu na seznamu regulovaných látek, Česká republika jejich používání prozatím dovoluje a toleruje. Pořád je zde mnoho jednotlivců, firem a obcí, které k hubení nežádoucí zeleně sahají po neekologické chemii. Ta se pak dostává do půdy a může ovlivňovat naše zdraví.
Mezi nejrozšířenější pesticidy na světě patří glyfosát. Řada toxikologických studií poukázala na jeho nebezpečí, mnoho lidí ho ale dále používá. Například na zahrádkách, u rodinných domů či v zemědělství, například k odplevelení půdy před setím. Používá se také na veřejných prostranstvích, v parcích, na dětských hřištích nebo podél železničních kolejí.
„Tato sloučenina má schopnost držet se v lidském těle, v půdě a vodě a její účinky hubí všechny rostliny bez rozdílu. Funguje totiž tak, že jim zabraňuje, aby vytvářely životně důležité bílkoviny,“ říká RNDr. Mojmír Vlašín, ekolog a zoolog z Ekologického institutu v Brně.
Lidé si znečišťují vodu ve studních i vodovodním řádu
Používání chemikálií může mít vliv na znečištění vody. Nebezpečné látky se mohou dostat do lidského organismu, kde mohou poškodit zdraví. Tyto toxické látky mohou u některých lidí také ovlivňovat mimo jiné imunitu a mohou být i jednou z příčin nevyléčitelných chorob.
Systematické měření kvality vody je oblastí, v níž máme v České republice stále velké rezervy, a to jak v průmyslové výrobě, tak v zemědělství. Bez pravidelného a kvalitního monitorování však nelze globální problém znečištění vody řešit. Od škodlivých pesticidů a dalších zdraví nebezpečných látek pak nelze vodu dostatečně vyčistit. Čistíren odpadních vod v Česku sice přibývá, stále jen část z nich je ale vybavena terciárním, tedy nejvyšším stupněm čištění. Do přírody, ale i pitné vody se tak dostávají látky, které jí prokazatelně škodí.
Bezchemická řešení jsou však na vzestupu
Ti, kdo chtějí chránit své zdraví a zároveň pomoci k ochraně životního prostředí, se ale chovají dlouhodobě jinak. Nebo své chování v poslední době změnili a rozhodli se například využívat bezchemická řešení boje s plevelem.
„Tento trend pak vidíme jak u jednotlivců, tak u firem, institucí, ale i měst a obcí. Populárnější jsou pak například varianty využívající horkou vodu či vodu pod vysokým tlakem, které dokáží zničit i kořeny plevele a jiných nežádoucích rostlin. To funguje například na zahrádkách. Na chodnících a komunikacích se pak navíc využívají jednoduchá řešení, kde postřiky nejsou třeba, a tím je pravidelné zametání. Při pravidelném zametání se totiž včas odstraní semínka, ze kterých by jinak vyrostl plevel,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.
